|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Vliv animací na motivaci a studijní výsledky žáků ve výuce přírodovědných předmětů
Šarboch, David ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Martínek, Václav (oponent) ; Ganajová, Mária (oponent)
Disertační práce se zabývá vlivem interaktivních výukových animací na motivaci a studijní výsledky žáků. V současné době je motivace žáků ve výuce velmi diskutované téma (Ikwuka et al., 2017). Autoři mnoha studií stejně jako tvůrci národních kurikul prohlašují, že je nutné zaměřit se na přechod od tradičních metod výuky (např. frontální výuka) k metodám aktivizujícím žáky. Zároveň v současné době sledujeme nízkou oblibu přírodovědných předmětů mezi žáky základních a středních škol (Szarka et al., 2014). Tudíž je vhodné přicházet s metodami, které jednak vytvoří interaktivní prostředí, ve kterém mohou žáci rozvíjet své znalosti, dovednosti a kompetence, a jednak žáky zaujmout a motivovat k další práci. Proto je hlavním cílem disertační práce zjistit, jak působí animace na motivaci a studijní výsledky žáků středních škol (konkr. v přírodovědných předmětech). Didaktickým prostředkem, který by tyto skutečnosti mohl pomoci naplnit, je výuková animace. Většina autorů, kteří se věnují problematice výukových animací, se shodují na pozitivním přínosu jejich využití v hodinách v mnoha ohledech, nicméně výzkumů, které se zabývaly či zabývají ovlivnění motivace žáků je prozatím nedostatek (Stith, 2004; Barak et al. 2011; Szarka et al., 2016). Výukové animace používané ve výzkumu, který je součástí této...
|
|
|
Evropské národy v komiksové sérii o Asterixovi
Kozoňová, Zuzana ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Skopek, Robert (oponent)
Cílem práce je konfrontovat převážně keltské národy zobrazené v komiksové sérii o Asterixovi od autorů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza s informacemi pocházejícími z literárních i archeologických pramenů a následně popsat současné stereotypy a politické a společenské události, které se v příbězích objevují. Asterixovská série se od doby svého vzniku stala světovým fenoménem se čtenáři napříč společenského i věkového spektra. Najdeme zde četné narážky na nedávnou minulost, kterou se autoři rozhodli s humorem komentovat prostřednictvím svých kreslených postaviček. Každý z příběhů se ale odehrává na historickém pozadí dob kolem roku 50 před naším letopočtem a je zajímavé sledovat, do jaké míry se Uderzo s Goscinnym drželi pramenů a kdy přišla na řadu jejich fantazie. Klíčová slova: Asterix, René Goscinny, Albert Uderzo, fenomén, keltské národy, antika, Galové, Belgové, Britové, Piktové, současnosné národy, mezinárodní vztahy, stereotypy, satira.
|
|
|
Evropské národy v komiksové sérii o Asterixovi
Kozoňová, Zuzana ; Kepartová, Jana (vedoucí práce) ; Skopek, Robert (oponent)
Cílem práce je konfrontovat převážně keltské národy zobrazené v komiksové sérii o Asterixovi od autorů Reného Goscinnyho a Alberta Uderza s informacemi pocházejícími z literárních i archeologických pramenů a následně popsat současné stereotypy a politické a společenské události, které se v příbězích objevují. Asterixovská série se od doby svého vzniku stala světovým fenoménem se čtenáři napříč společenského i věkového spektra. Najdeme zde četné narážky na nedávnou minulost, kterou se autoři rozhodli s humorem komentovat prostřednictvím svých kreslených postaviček. Každý z příběhů se ale odehrává na historickém pozadí dob kolem roku 50 před naším letopočtem a je zajímavé sledovat, do jaké míry se Uderzo s Goscinnym drželi pramenů a kdy přišla na řadu jejich fantazie. Klíčová slova: Asterix, René Goscinny, Albert Uderzo, fenomén, keltské národy, antika, Galové, Belgové, Britové, Piktové, současnosné národy, mezinárodní vztahy, stereotypy, satira.
|
|
|
Sovětsko-americké vztahy v období polské krize, 1980- 1981
Roškotová, Jitka ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vývoje vztahů mezi dvěma supervelmocemi studené války, Spojenými státy americkými a Svazem sovětských socialistických republik, v období polské krize na přelomu 70. a 80. let 20. století. Cílem práce bylo především pečlivé zrekonstruování událostí polské krize, zjištění jejích příčin, vlivů a důsledků na vzájemné vztahy supervelmocí. Úvod práce je věnován vývoji sovětsko-amerických vztahů v průběhu studené války, a to od jejího počátku až do vypuknutí polské krize v letech 1980 až 1981. Následně jsem rozebrala zahraniční politiku obou supervelmocí, její charakteristiku, hlavní aktéry i faktory, které ji nejvíce ovlivnily. Polsko se v 70. letech potýkalo s obrovskými hospodářskými problémy, s nimiž byly spojeny také sociální nepokoje. Ty v létě roku 1980 přerostly ve vlnu stávek, kterou dosavadní komunistický režim již nedokázal zvládnout. Polské události tak vyústily ve vyhlášení výjimečného stavu, který měl komunistický systém v Polsku "zachránit". Polský převrat v 80. letech definitivně ukázal celému světu, že se komunistický systém může ve státech střední a východní Evropy udržet pouze silou. V mezinárodně politické situaci na počátku 80. let již nemohl Sovětský svaz nebrat ohledy na názory a postoje Spojených států i členských zemí Severoatlantického...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.